Pár slov nakonec
19. července 2008 zaslal Pedroz-Admin
Kolem mě vedoucí připravují klasickou poslední večeři a já začínám psát další zápisky šílencovi…
Nastala chvíle, kterou nemám rád… to je konec tábora a rekapitulace… s tím spojený návrat do honičky všedního dne a čekání na to, až mi další rok v únoru zazvoní mobil a Adámkovi se mě zeptají, kdy budeme prodávat přihlášky …
Každým rokem když se to přehoupne přes Silvestra, nějak se nemůžu dokopat k tomu, abych začal připravovat tábor… pak přijde prodej přihlášek a nálada se lepší a nakonec těch posledních pár dnů před odjezdem odpočítávám, stejně jako Bára.
Kolikrát už mě napadlo s táborem skončit a s přibývajícím věkem je to stále častěji, ale pak vystoupím v Bítově u auta a vím, že konec prostě jen tak nebude…
Nikdy nic není ideální, počasí, děti, vedoucí, já 🙂 a prostě nálady přichází a odchází…
Ten, kdo nezažil náš tábor na louce, nemůže vědět o čem mluvím… Mouchy plavoucí všude, boj s časem při běhu na záchod, neustálé vysvětlování dětem, že při sluníčku na hlavu čepice a při dešti pláštěnka (minimálně 150 x za den), stejně jako že se počůrané prkénko utírá, hlídání každého většího mraku a čekání na pohromu, každoroční chaos při stavění kuchyně, Michal A. s jeho typickým hlasitým projevem, ke konci tábora minimálně 10 x denně řešení, jestli celty usušíme nebo ne, vylévání lavorů ze střechy kuchyně při každém dešti, věčně protestující vodovodní táborové potrubí, neustálé běhání k nádrži jestli máme vodu, plánování nočních bojovek 🙂 a v neposlední řadě ten pohled a pocit při odjezdu domů … apod.
Tak pokračuji už z domova. Vy máte dítka blízko sebe, zřejmě už proběhla deratizace a očista, možná vybalujete hromady špíny a nevěříte vlastním očím…
Neměl jsem pořádně čas poděkovat všem vedoucím, protože bez nich bych tu nic nepsal. Tábor by prostě nebyl … Je třeba si uvědomit, že většina z nich si bere dovolenou nebo kašle na brigádu a vydá se do lesa hlídat dítka a jedinou odměnou je, že se dětem tábor líbil….
Díky Jirko, Michale, Žáťo, Bifi, Kristínko, Míšo, Martine, Romčo, Kačenko, Luboši, Honzo, Lucko a samozřejmě Martino a Madlo … Možná mě máte občas plné zuby za moje řeči, rady 🙂 a rozčilování, ale věřte, vím, že bez vás by ten tábor nebyl…
P.S. už teď mi chybí Žáťovo OP, OP, OP, HRA, Osvol – pro nezasvěcené klasická struktura táborového dne, Kačenčiny indické seriály, Jirkova filozofická zamyšlení, Honzovo louhování čaje, Martinovi debaty o PC a dělání blbce z hlavního vedoucího 🙂 , Lubošovo no něco bych si dal, šílené hlášky děvčat ze Zruče, Tomášův večerní studený buřt…
Miloš
Loading ...