Tábor Bítov

Počet táborníků se jako vždy na víkend nafoukl  dorazili vedoucí co nemají dovolené a pomáhají o víkendech…

Počasí je jak na houpačce, ale větší bouřky se nám zatím vyhýbají. Proto jsme při dalším pátrání po součástkách Tleskačova kola využili potok.

Blešák a jeho pomocníci postavili slušnou přehradu. Stavbě věnovali dost času a Zrzek jí svým skokem proslavil.

Odpolední hra měla dvě části. První částí bylo držení kravích vemen nad hlavou a druhá, hledání potopených lahví s písmenky v přehradě. Pro děti to byl adrenalin a musely trochu zabojovat.

Následně táborníci obdrželi díly na sestavení vodního mlýnku, úkolem bylo sestavení a usazení do potoka, tak aby utáhl vlastní silou motorek, který měl nabít baterii. Nakonec se ukázalo prozíravé, že táborníci dostali rovnou díly a mlýnky nemuseli stavět sami z toho co získají. Vše se povedlo, baterie byly nabité o po večerce je Vontové vsadili do bedny, která rozsvítila žárovky. Tím táborníci získali další část Tleskačova kola.

Stav marodů : Zrzek je praštěný pořád, Kája běhá o berlích – chvílemi stojí víc na nemocné noze než na zdravé

Miloš

Fotografie:
Pátek 7.7. 2017 – Den ranního deště

Pedro

První ráno na táboře propršelo, takže táborníci měli posunutý budíček a vstávali o něco později. Počasí bylo jak na houpačce a za chvíli bylo vedro k padnutí.

Hra začala už při snídani, protože  táborníky v rohlících čekalo překvapení v podobě ampulí se vzkazem.

Pak  pokračovalo plnění Bobříků zdravovědy a květin.

Odpoledne se muselo i pracovat, došlo dřevo takže je jasné co tábor čekalo.

Vedoucí pokáceli stromy co vadily u potoka a pak se večer prali i s pořádným pařezem.

Večer jsme si zpestřili dvěma vjezdy do Táborské nemocnice, nejdříve Zrzek chtěl popřít fyzikální zákony tím, že skočil šipku do potoka o hladině cca 30 cm a myslel si, že hlavu posune skálu, ta byla proti a výsledkem je 7 stehů na čele, na druhou stranu posloužil jako dobrá výstraha pro děti, že blbosti se fakt nedělají. Jen co odjel Vojta se Zrzkem, Kája běžela kolem stanů (samozřejmě ví, že nemá) a došlo k čelní srážce s MiniBárou, vzhledem k velikosti obou slečen byl výsledek také předem daný a jeli jsme po druhé tentokrát s nohou. V nemocnici jsme s opět přesvědčili, že ta Táborská  patří  k tomu nejlepšímu 🙂 nejdříve dostali do Vojty, pak od Blešky a já jsem nemohl zůstat pozadu.

Do tábora jsme se vrátili před půlnocí.

Miloš

Fotografie:
Pátek 7.7. 2017 – Den ranního deště

Pedro

Dopoledne poprvé táborníci vyrazili na trhání borůvek a je jasné co bylo tedy  k obědu.

Blešák a Zrzek šli pomoc paní Věšínové a zahráli si na včelaře, následky si naštěstí nepřinesli žádné, takže se  vzápětí mohli zapojit opět do běhu tábora.

Odpoledne byla vyhlášena Velké Bítovská, ovšem ne na koních, ale na chůdách…Zejména bych ocenil výkon Rozálky, protože uvízla po pás v bahně a bez bot, nicméně statečně pokračovala v boji o dalších součástku kola, kterou samozřejmě získala. Hru zpestřil pádem Pedro, který si myslel, že uchem a krkem lze odnést čingis, pokus to byl bohužel neplatný a myslím, že Pedro už další neučiní.

Blešák v dobrém rozmaru po výkonu včel postavil hráz a rozhodl se vykopat v potoce všechny kameny asi tak 100 metrů proti proudu. Zdatně mu sekundovali Vítek a Zrzek. Troch se děsím prvního velkého deště, aspoň nemusíme do Chýnova k bazénu.

Další část odpoledne proběhla už v duchu vodní radovánek v našem potoku.

Večer opět čtení.

Fotografie:
Čtvrtek 6.7. 2017 – Borůvky

Miloš

Dopoledne proběhlo další kolo  Zdravovědy a poznávání rostlin a stromů, jen si oddíly  prohodily témata.

Během odpoledne proběhla čtyř trasa bojovka při niž táborníci ušli cca 10 km. Odměnou bylo získání první části kola, pro sestavení dle vzoru Tleskače.

Večer opět čtení.

Fotografie:
Středa 5.7. 2017 – Den Tleskačova kola

Miloš

Dopoledne byly zahájen lov Bobříků. Zdravověda a poznávání rostlin a stromů.

Po obědě táborníci vyráběli chůdy.

Večer proběhla hra číslované hůlky a před večerkou pravidelné čtení knihy Hoši od Bobří řeky.

Fotografie:
Úterý 4 .7. 2017 – Den chůd

Miloš

Ráno táborníci škrábali brambory k obědu.

Tento den proběhlo vyhodnocení boje o Velké Vonty a ti byli následně jmenováni pro své družiny.

Černá – Aneta , Modrá – Jimmi Vostřič (Adélka V.), Červená – Ríša N., Zelená – Domča S.

V rámci celo táborové hry Velcí Vontové obdrželi znak Vonství – Ježka v kleci. Táborníci hráli hru po stopách Ježka kleci.

Fotografie:
Pondělí 3.7. 2017 – Den Ježka v kleci

Miloš

Neděle 2.7.2017 – Den Velkého Vonství
Ačkoliv je neděle a v minulých letech jsme vstávali v 9h, letos jsme nechali 8h, protože je to škoda ztrácet čas v přírodě. Pro zvýšení soutěživosti dětí jsou i ranní rozcvičky formou her a sbírání bodů. Po ranní hygieně byl k snídani rozhlík s marmeládou.
Dnešní den je ve znamení Velkého Vonství. Tomu nahrává i počasí, kdy je pod mrakem a chvílemi sprchne a tudíž můžeme hrát hry v tábořišti. Po nominaci osmi dětí (z každé družiny dva členové) se vždy mezi s sebou utkají v soutěžích o Velkého Vonta, který pak povede svojí družinu celým dějem tábora.
První úkol byl vědomostní, kdy menší vontové měli za úkol poskládat kostku do připraveného rámečku a měřil se jim čas. Pro větší nominované Vonty jsme vybrali skládání molitanové kostky, s průměrnou dobou skládání 5-7min.
Druhým úkolem bylo předvedení fyzické zdatnosti. Děti měli za úkol se opřít zády o bednu v sedě, jako by seděli na židli a vydržet co nejdéle. Zároveň dalším fyzickým testem bylo držení „prkna“.
Jelikož bylo nutné se prosadit ve své družině, tak měli i projev, aby předvedli své řečnické vlastnosti. Některým to nedělalo problém, a kdybychom je včas nezabrzdili, možná by řečnili až do druhého dne.
Co by to bylo za družiny, kdyby se od sebe nedali rozpoznat, proto při večerním nástupu dostali slavnostní trička s barvou šátku své družiny.
Po večerní čištění zubů jim Eliška přečetla další část Hochů od Bobří řeky, a pak se odebrali ke spánku.
Fotografie:
Neděle 2.7.2017 – Den Velkého Vonství

Pedro

První táborový den začíná již tradičně v 8 hodin ráno. Před samotným nástupem na čištění zubů se udělá menší rozcvička, takže 5min. na převlečení, obutí a rychle vyběhnout ven na louku na protažení a posbírání pár kartiček do bodování. K snídani je med a dobrý měkký chleba, který ráno přivezl pekař. Po menším nástupu se děti vydávají na hru „Slepecký valčík“, kdy pouze jeden ze své družiny vidí a má za úkol dovést ostatní do lesa, kde jsou pro ně připravené jmenovky na stany a lžíce s karabinami v barvě jejich družiny.
K obědu mají děti špagety. Jen co se stihne poklidit nádobí přichází Bítovský mrak, který nám nadělí pěknou přeháňku, a tak děti tráví čas v altánu na svačině a následně přichází „kartičková čtyřkombinace“ (mapové kartičky, morseovka, země-město, pexeso). Tím, že jsou děti rozděleny do přibližně stejně starých družin, tak všichni mají šanci získat body a i ve hře, která jim vyhovuje nejvíc.
Po dešti se dodělají ještě drobné věci, co jsou potřeba do tábořiště dokončit a s blížícím se večer děti dostanou chleba s paštikou a okurkou. Před večerkou proběhne ještě chvíle čtení Hochů od Bobří řeky, rozdělení na hlídky a jde se spát.

Fotografie:
Sobota 1.7.2017 – Den lžic

Foto: Pedro

Konečně jsme se dočkali. Opět uběhl rok a my již čekáme na Spořilově před autobusem, který nás doveze již do dvacáté sezóny na naše tábořiště v Bítově.
Je to téměř neuvěřitelné, kdy sám ještě jako dítě jsem se podílel stavby tábora a v té době netušíc, že kamarády co zde potkám, se stanou skvělou partou, rodinou a to dokonce doslova .
Ted nás budou čekat společné tři týdny, během kterých se budeme snažit předat vašim dětem ty nejlepší zkušenosti z přírody a vytvořit jim společné zážitky, na které budeme všichni rádi vzpomínat.
Cesta proběhla bez problémů s menší mezizastávkou v Benešově, kde jsem vyzvedli další osadníky. Samozřejmě o cestující bylo postaráno Bítovskými stevardy a na cestu dostali Bítovský věstník.Ačkoliv poslední tři víkendy co jsme sem jezdili připravovat tábořiště, byla kolona již před Benešovem a dokonce až za Olbramovice, tak tento pátek byla trasa průjezdná bez jakékoliv kolony a v Bítově jsme byli co by dup.
Po doražení k Bítovskému mlýnu jsme začali nosit veškeré kufry dolů na louku. Pro některé to bylo možná překvapení, ale letošní rok jsme se rozhodli přemístit všechny stany, na společnou louku s čingisy a kuchyní. Při prvním vyměřování jsme měli trochu obavy, že se nám to sem nevejde, ale nyní zjišťujeme, jak je to vše skvěle blízko k sobě a přitom i nadále zůstává dostatek místa. V době, kdy bylo tábořiště na horní louce, se za den nachodili kilometry, jen z kuchyně na záchod byla cesta na 5-10minut 
Děti si vybrali své spolubydlící, stany, zabydlili se a pomalu začínají uléhat do spacáků.

Fotografie:
30.6.2017 Den odjezdu na tábor

Foto: Pedro

Vážení rodiče,

odjezd se blíží, takže pár informací.

Odjezd 30.6. 2017 – autobus je objednaný na 18:00 hodin

Místo jako vždy – ulice
Choceradská – parkovište nad Penny Marketem proti bývalé ZŠ

Tak jak jsem už uvedl tady na stránkách dříve, prosím mějte všechny formuláře vytištěné, řádně podepsané (bezinfekčnost nejpozději 3 dny před odjezdem), kartičky pojištěn Číst dále »